Download kavarna-20080823.pdf

Contents : kav rna DNEs Dtsk pracovn k Patn ctilet chlapec Amin pracuje v hlin k rn v banglad ssk Dh ce sn mek z 22. cervna 2008. V Banglad si je ekonomicky aktivn ch t m sedm a pl milionu dt ve vku od pti do sedmn cti let. Nov ra je tady Dva zahranicn texty o symbolice a smyslu pekingsk olympi dy Strana D7 SESIT D sobota 23. srpna 2008 www.idnes.cz/kavarna Moznosti a meze odpovdn spoteby Foto: ISIFA/EPA Abir Abdullah Hladovj c Afrika zl oni" a nase svoboda cili jak a nakolik mze obycejn spotebitel ovlivovat etiku v roby a obchodu Filip Gregor nkter ch zem ch funguj vci l pe nez v jin ch. I kdyz tato vta mze evokovat pedstavu pejet nmeckocesk ch hranic existuj st ty a zije v nich vtsina obyvatel Zem kde ze stedoevropsk ho pohledu nefunguje nic. A nejde jen o bohatstv . V mnoha zem ch takzvan ho glob ln ho Jihu nen hodnota lidsk ho zivota ci zivotn ho prosted p lis velik . V ekonomisticky striktn m pohledu vsak takov zivotn podm nky slibuj a znamenaj n zk v robn n klady. M to svj konkr tn dsledek: zejm na od poc tku devades t ch let minul ho stolet c m d l t m vts c st toho co na Z pad spotebujeme se vyr b ve tet m svt. Tento offshoring neboli delokalizace v roby do zem s nizs cenou lidsk pr ce mze hostitelsk m zem m a jejich obyvatelm pin st potebn prostedky a rozvoj. Podm nkou je ze z padn korporace budou platit spravedlivou cenu za to co v tchto zem ch vyprodukuj a nebudou zneuz vat chybj c ch lidskopr vn ch standard. Jenze pokud se nkter ze z padn ch korporac rozhodne dodrzovat vyss standardy zv s se j n klady a je znev hodnna v boji s bezohlednjs konkurenc . Obr zky z Evropy 19. stolet Jedn m z hlavn ch probl m produkce ve tet m svt je vyuz v - V n dtsk a nucen pr ce a obecn nerespektov n z kladn ch z sad pracovn ho pr va. Mezin rodn organizace pr ce odhaduje ze pro nucenou pr ci je zneuz v no celkem 246 milion dt picemz ti ctvrtiny z nich pracuj v nebezpecn m prosted jako jsou doly tov rny nebo m sta s chemik liemi ci s pesticidy. Dtsk pr ce pitom z padn spolecnosti vyuz vaj prostednictv m dodavatelsk ch etzc obzvl s v textiln m prmyslu nen t m z dn zboz svtov ch znacek vyr bno p mo tmito spolecnostmi. Z vyuz v n dtsk pr ce byly obvinny nap klad spolecnost Bayer v Indii nebo Coca-cola ve Stedn Americe. Ve slavn m p padu Nike versus Kasky vyslo najevo ze v asijsk ch tov rn ch Nike pracovaly dti mlads sestn cti let byly jim naizov ny povinn pescasy pracovn doba cinila denn jeden ct az dvan ct hodin a pracovist byla chemicky zamoen ackoliv manazei Nike tyto informace pop rali. Postaven dln k na plant z ch nebo v tov rn ch produkuj c ch zboz pro Z pad pipom n vcetn n siln ho potlacov n odborov ch hnut a fyzick likvidace rebelant" situaci v Evrop v devaten ct m stolet . Kl cov m probl mem je ze dln ci dost vaj za svou pr ci mzdu kter jim sotva zarucuje pezit ovsem neumozuje jejich spolecenstv m z dn rozvoj. Bez ohledu na zvysuj c se export do vyspl ch zem se jejich situace nemn vbec nebo jen velmi m lo. Kdo za co mze Odpovdnost za tento stav pad pedevs m na korporace kter jej zneuz vaj a casto umle udrzuj . Na prvn pohled se zd ze obycejn z padn clovk nem moznost tyto vci ovlivnit. Spotebitel vsak maj absolutn moc nad jedn n m podnikatel jejichz zboz kupuj ovsem mus v robcm jasn d t najevo za co je povazuj odpovdn . Sdlen m o m e nas ochoty je rozhodov n se pi konkr tn m n kupu. Kdyz kup kladu zakoup me nerecyklovan pap r sdlujeme t m pap rensk mu prmyslu ze n m nijak zvl s nez lez na k cen les. Koup pap ru recyklovan ho k me ze n m na tom z lez . Ackoliv nikdo nikomu recyklovan pap r vyr bt nepik zal je dnes bzn k dost n a to za cenu srovnatelnou s cenou bzn ho pap ru. Ped nkolika lety pitom kvalita ani cena recyklovan ho pap ru nemohly bzn mu pap ru konkurovat. Stacilo vsak ze se objevili z kazn ci a hospod sk soutz udlala sv . A obdobn: jestlize se z kazn kovi nel b pesticidy v potravin ch mzete kupovat biopotraviny. Mze podporovat lok ln produkci a jiz proto ze chce podpoit v nasem p pad cesk v robce nebo proto ze mu pijde ve svtle debaty o klimatick ch zmn ch a ropn m zlomu nesmysln dov zet jablka z Argentiny. Ot zka tedy nestoj kdy mzeme svou volbou nco ovlivnit ale sp se kdy tomu tak nen . Nebo jest jinak eceno: smyslem odpovdn spoteby je to ze spotebitel nezohleduje pouze cenu a technickou kvalitu zboz n brz i jeho kvality etick " nebo chcete-li jeho soci ln a environment ln stopu". Odpovdn spoteba sice nen ani z douc m ani pln efektivn m zpsobem jak napravovat nepijateln jedn n korporac a etick selh n z padn ch vl d je vsak O pen ze bz ne vsak pokazd Odpovdn spoteba b v drazs i kdyz to nemus b t vzdy pravda jak dokazuj sporn z rovky moznost jak tyto probl my ovlivnit. A touto moznost disponuje kazd z padn spotebitel. Pochopiteln odpovdn spoteba m i praktick skal . Pedevs m je drazs i kdyz to nemus b t vzdy pravda jak dokazuj sporn z rovky. Nut n s zmnit zabhan n vyky coz sice nen dvakr t racion ln dvod ale o to psob silnji. Pekvapiv hodn lid m probl m navst vit specializovan obchody nap klad se zboz m zpracovan m dle z sad fair trade ci s biov robky nebo maj pocit ze vstupuj do ciz ho a potenci ln nep telsk ho prosted kter mu nerozumj . Pokracov n na stran D6 kav rna ze svta eci DNES sobota 23. srpna 2008 www.idnes.cz/kavarna D6 Vystupme z t to mdl kotliny Ti nov cesk casopisy s anglick m titulem za jeden rok. Ze n m ten v voj ale nab r obr tky! PETR FIDELIUS a jae psal Petr Z dek v Lidov ch novin ch o nov m casopise kter se naz v HISTORY revue a kter podle sv s fredaktorky nem na cesk m trhu obdoby" (viz p loha LN Orientace z 24. kvtna). Podle Z dka je to pravda v tom smyslu ze jde o prvn ryze historick bulv r: casopis se vyznacuje dry cnickost jak ve volb t mat tak ve zpsobu jejich zpracov n a nav c skoro vsechny cl nky jsou lacin kompilace ci rovnou plagi ty". Z dkova recenze psob dost pesvdciv aby clovka odradila od koup t to tiskoviny nepovsimnuta vsak zstala ot zka jej ho n zvu a k tomu je teba picinit malou pozn mku. Sama volba titulu HISTORY revue totiz pedstavuje cin vpravd historick : prolamuje se t m letit izolace v n z dosud setrv vala Revolver Revue. Ovsem je tu jeden v znamn rozd l. N zev Revolver Revue to byla pvodn samizdatov recese kter pezila Listopad a pak uz se nikomu nechtlo zavedenou znacku mnit. Kdezto n zev nov ho casopisu je zejm m nn naprosto v zn. Ackoliv jak si skryt n znak recese bylo by mozno spatovat ve slov revue aspo pokud by se ml cel titul ch pat (a tedy i vyslovovat) po anglicku. Pro n zvy N casopis m totiz anglictina jak zn mo dubletn tvar review. Francouzsk podoba slova se tu uz v pedevs m ve v znamu divadeln revue show kabaret estr da". Nuze po pecten Z dkovy recenze bychom mohli na okamzik zapochybovat netaj -li se v tom titulu zrn cko sebeironie. Byl by to vz cn (a sympatick ) kaz a Anglican by ho jist uml ocenit. Pro dom c publikum je vsak takov to slovn h cka az p lis subtiln . lll ozvl stnit" t m ze z nho udl cesk akronym. Nedost valo se mu vsak zejm jazykov invence proto v sledek psob strojen nekuli kecovit. lll Zhruba ve stejn dob se v trafik ch objevily let cky oznamuj c ze je mozno zdarma dostat pilotn c slo nov ho casopisu o j dle jenz nese titul F.O.O.D. Tematick z br casopisu ohlasuje v z hlav ob lky sekvence J DLO & STYL & ZDRAV akronymickou pravu tituln ho slova objasuje pak dole dka slov Fascinuj c Obycejn Okouzluj c Dobr . Kvitujeme pokus o vtip tebaze nepodaen . O vynikaj c m pokrmu bychom asi neekli ze je fascinuj c kdyz uz tak fantastick . P vlastek okouzluj c jde pln mimo a posledn epiteton zde psob jako chud p buzn pibran cist jen do poctu. Vnucuje se podezen ze vydavatel si nejprve usmyslil ze v titulu pouzije slovo FOOD (bez anglictiny by to pece neslo) a teprve dodatecn se pokusil tento ban ln n zev Do tetice pisla v cervnu zpr va ze od z tohoto roku bude u n s vych zet nov nez visl t den k a jmenovat se bude h dejte jak Czech Free Press! Chce b t alternativou hlavn m tuzemsk m m di m" a zejm na si klade za c l pomoci m stn m dusevn vystoupit z t to kotliny". Tak o tom aspo p se Ondej Aust v Lidov ch novin ch z 27. cervna. Stejn jako Petr Z dek v p pad History revue ani pan Aust nevnuje pozornost vlastn mu n zvu nov ho casopisu. A pitom to je na cel vci to nejzaj mavjs . Volba n zvu totiz prozrazuje hodn. Kdyz si to peloz me do cestiny vyjde n m uboh banalita. Tzko se d uvit ze bude opravdu svobodn myslet nkdo kdo povazuje za nutn afisovat svou svobodu jiz v samotn m titulu slovem free. Domn v -li se vydavatel ze anglictina tuto banalitu zakryje pak se hluboce m l . Je to jako kdyz nkdo stav na odiv svou n rodn uvdomlost t m ze si na klopu pispendl trikoloru. Volba titulu tak prozrazuje akutn nedostatek n paditosti jazykov vynal zavosti. Nev me si rady a tak se z nouze (ci z pohodlnosti) uch l me k anglictin. A z rove tak d me najevo (jak p hodn a lacin !) ze chceme dusevn vystoupit z t to kotliny". Vtsinou se vsak v takov ch p padech nedomysl ze anglick n zev bude muset njak fungovat v cesk ch vt ch. Titul Czech Free Press by logicky musel zstat nesklonn . Tak ho tak uz v ve sv m cl nku Ondej Aust: s fredaktorka Czech Free Press redaktor N. pich z do Czech Free Press atd. Jestli se vsak nov titul uchyt postihne ho ob v m se stejn osud jako akci zvanou Prague Food Festival. (Ze se tento cesk kulin sk festival po dan pod z stitou prazsk ho prim tora jako oslava gastronomie umn s fkucha ... ale i Prahy umn architekt v tvarn k hudebn k kte pisp vaj ke kr se a pitazlivosti naseho hlavn ho msta" jak se b sn v propagacn m let ku tedy ze se tento cesk festival prezentuje pod anglick m titulem to je tak jedna z dnesn ch jazykov ch hovadnost .) V tisku se tento n zev bzn sklouje jako by slo o jedno obrovsk slozen slovo a p se se n vstvn ci Prague Food Festivalu" (rozumj pr gfudfestivalu). Takto oslavujeme Prahu" zn siluj ce cestinu. Uz to slys m jak se jeden liter t pt druh ho: Cetl jste mj nov cl nek v cekfr presu Je tu ovsem jedno v chodisko z tchto morfologick ch nesn z : sp sn zkratka. Na ob lce nult ho c sla je pouzita dokonce s vykicn kem: CFP! V born esen : z toho se uz vbec nepozn o co jde. Je to zcela sobstacn pojmenov n a z rove vsimnme si dobe titul se t m zaazuje do pevl daj c ho trendu pojmenov vat vci neprhledn mi siframi z nichz si pak sirok masy uzivatel vytv ej nov slova pouziteln ovsem poh chu jen v obecn mluv hovorov ci slangov . Tak teba PET lahev v raz kter novin i s oblibou uz vaj m sto norm ln ho spojen plastov lahev. Kdo vlastn krom chemik pesn v co znamen ta zkratka PET Ponvadz se vsak tohoto v razu zejm uz v i ve skol ch pi sbru odpadov ch surovin generace vyrostl v 90. letech si pro tento druh lahv pirozen vytvoila slangov v raz petka. Obecn se v hovoru uz v v raz d v d cko a esemeska ale kdyz jsem si ped casem udlal mal soukrom przkum v okruhu sv ch zn m ch zasl jsem kolik relativn vzdlan ch lid nedok ze spr vn desifrovat zkratky DVD a SMS. Takze: zavede-li se nov casopis pod zkratkou CFP (c efp cko!) m me z toho usuzovat na jeho dusevn nez vislost nebo sp s na dusevn konformitu lll Harmonie na oko a pro oko Celek je vs m individualita nic m. Copak asi na c nskou olympi du kaj v HISTORY revue v Czech Free Press a jin ch tuzemsk ch tiskovin ch kter tak moc chtj vystoupit" z cesk kotliny Ilustracn sn mek ze zah jen pekingsk ch OH. Foto: REUTERS-Claro Cortes Panecku to je roda! Ti nov casopisy s anglick m titulem za jeden rok. Inu v voj eknou si urcit v stavu pro jazyk cesk . Ze ale ten v voj nab r obr tky! Je uz jen ot zka casu kdy se zacnou pid vat dals listy aby nezstaly pozadu. Snad je opravdu na case pekonat tu nasi chorobnou z vislost na cestin. Mus me uz jednou dusevn vystoupit z t to provincn kotliny. M m takov tusen ze v Lidov ch novin ch (kter jsou v tomto ohledu nejprogresivnjs ) se uz na tajn ch porad ch uzs ho veden debatuje o tom kdy pej t na nov n zev People s Magazine. Ot zka spr vn v slovnosti by tu nehr la p lis dlezitou roli nebo sirok vrstvy lidov na nz se tento list c m d l v c orientuje by si to stejn adaptovaly na p pl mag c. Ovsem Mlad fronta (DNES uz jen Mf) by se sv m TODAY psobila ponkud mdle. Nebylo by ale bez pvabu sl chat v trafice z dost: Dejte mi tudej. Jak by se zachovalo Pr vo to ot zka. Sotva by pistoupilo na imperialistickou" anglictinu. Sp se se d pedpokl dat ze s fredaktor Zdenk Porybn usoudiv ze jiz nen teba zap rat rudou minulost obr t se k V chodu a s hne po c nstin pesn transkripce tradicn ho n zvu (CHUNG-SE CCH AN-LI) by ovsem v cestin psobila p lis exoticky ale to se d upravit pro dom c ucho: chumse cienli by neznlo o mnoho v stednji nezli cekfr pres. A co s t den ky Respekt a Reflex by vystupovat nemusely jsou to v razy mezin rodn Story uz m me nu a T den by s v stupem pochopiteln z dn probl my neml. Cestina se udrz pravdpodobn jen v titulech bulv rn ch. Ty by totiz pestupem na anglictinu nemohly nic z skat sp se naopak. Nebo cten i bulv ru a si o nich jinak mysl me cokoliv rozhodn nejsou snobov . Autor je filolog Moznosti a meze odpovdn spoteby Pokracov n ze strany D5 Pitom paradoxn takto certifikovan v robky znamenaj ze za jejich v robou se neskr vaj takov technologick postupy a do oc bij c soci ln nespravedlnosti kter byly pops ny v se. Tip k vaze Mli bychom se zamyslet nap klad nad legitimitou kampan CEZ nazvanou zelen energie" Co oznacuj certifik ty K podpoe princip odpovdn spoteby vzniklo mnoho iniciativ certifikuj c ch ze v robky byly vyrobeny eticky. Fair trade nab z spravedlivou" alternativu obchodu s v robci z rozvojov ch zem . Postaven je na z sad ze pi v rob dan suroviny nebo v robku jsou dodrzov ny urcit z kladn ekologick a pracovn pr vn standardy a ze p m producenti dostanou zaplacenu tzv. spravedlivou cenu kter jim umozn uchovat si nez vislost a zvysovat svj zivotn standard. V Cesk republice jsou zat m bzn dostupn pouze fair trade v robky z k vy caje a kakaa. Portfolio dostupn v Evrop zahrnuje rovnz nap klad ban ny oblecen m ce r zi. Dals mi iniciativami na nz vsak v Cesk republice spotebitel naraz pouze v jimecn jsou kup kladu Forest Stewardship Council (FSC) certifikuj c lesn porosty pstovan v souladu se z sadami udrziteln ho lesnictv Marine Stewardship Council (MSC) jenz certifikuje mosk produkty poch zej c z rybolovu dodrzuj c ho z sady udrzitelnosti nebo Ethical Trading Initiative (ETI) kter osvdcuje dodrzov n lidsk ch pr v v subdodavatelsk ch etzc ch pedevs m textiln ch v robc. Rozv jej se rovnz portfolia tzv. soci ln odpovdn ch investicn ch fond kter klientm poskytuj z ruku ze jejich pen ze budou investov ny pouze do eticky bezprobl mov ch spolecnost a projekt. Jestlize si spotebitel z njak ho dvodu nemze zakoupit certifikovan zboz je odk z n na informace poskytovan v robcem na etiket zboz nebo tak na kodex chov n v nmz producent pij m dobrovoln z vazky. Kodexy chov n pokud se jimi firma d jsou vtsinou dostupn na jej ch internetov ch str nk ch. Z lez tedy vzdy na spotebiteli jak vyhodnot riziko mozn ch negativn ch dopad v robku i mnozstv a kvalitu informac poskytnut ch v robcem. Uvedu osobn p klad. Doposud jsem v cesk ch obchodech nenalezl s jov olej jehoz etiketa by mi ekla ze nebyl vypstov n v Braz lii na m st vyp len ho destn ho pralesa odkud poch z dvacet procent svtov produkce s jov ch bob. Tud z se drz m oleje slunecnicov ho. Image mze klamat Velk korporace reagovaly na zv sen z jem veejnosti o soci ln a environ- ment ln dopady propagac konceptu spolecensk odpovdnosti korporac (CSR z anglick ho corporate social responsibility). Jeho podstatou je ze obchodn rozhodnut by korporace mly pod dit vedle ekonomick ch tak soci ln m a environment ln m posouzen m. Jenze realita mze b t jin mnoh spolecnosti podporuj CSR p stup tam kde jim nevznikaj velk n klady zat mco skutecn problematick aspekty sv cinnosti nees . Nejproblematictjs m aspektem CSR fenom nu je vsak draz na budov n image odpovdn spolecnosti kter casto pedc draz na re ln naplov n . O p padu Nike v. Kasky jsme jiz hovoili. Obdobn kritice vloni celila spolecnost Shell kter byla v Nizozemsku jako klamav zak z na reklama v n z jej tov rny vypoustj do vzduchu m sto CO2 kvtiny. Slo o podobenstv projektu v nmz c st emis CO2 je zachycov na a vyuzita pro pstov n proslul ch holandsk ch tulip n. Jenze: mnozstv takto vyuzit ho CO2 je asi sedes tkr t mens nez mnozstv tohoto plynu vypoustn Shellem v podstat neleg ln do ovzdus v Nig rii. V Cesk republice bychom se mohli zamyslet nad legitimitou kampan CEZ zelen energie" v n z z kazn ci mohli CEZ pispt do jeho fondu podporuj c ho veejn povdom o obnoviteln ch zdroj ch v mnou za virtu ln pod l zelen elektiny v jeho rozvodn s ti. Nebo nad akc Bert ci korporace Ahold jej z v tzek byl vnov n dtsk m domovm. Mnozstv vnovan ch penz vsak z viselo na tom kolik kazd konkr tn z kazn k utratil za n kup a jak zboz si vybral (Danone a Kraftfoods). Nezbytn m pedpokladem odpovdn spoteby zkr tka jsou obezetnost a aplikace kritick ho myslen . A je uzitecn m t na pamti slova filozofa Edmunda Burkeho: Nikdo nedl vts chybu nez ten kdo nedl nic v domnn ze to m lo co udlat mze je bezv znamn ." Autor je pr vn k a psob v programu GARDE Ekologick ho pr vn ho servisu kav rna vahy Obep naj planetu Nkter v jevy ze zah jen OH v Pekingu byly vizu ln neodolateln ale kdyz pominulo opojen obrazem a nastala pr ce mozku vyjevily se rzn v znamy... DNES sobota 23. srpna 2008 www.idnes.cz/kavarna D7 Zase vyletl sputnik tentokr t v Pekingu ednou se na 8. srpen 2008 mozn bude vzpom nat jako na prvn den postamerick ry. Anebo se to datum bude pipom nat jako dals sputnikovsk moment" kdy si lid v Americe uvdomili jako pi sovtsk m prniku do kosmu v roce 1957 ze jejich vlast ztratila pdu pod nohama a ze je nacase aby se Spojen st ty daly dohromady. Obr ponkud upachtn O s le a symbolice zahajovac ch slavnost pekingsk ch olympijsk ch her 8. srpna nebylo pochyb. Multimedi ln mu spekt klu se zdailo mnohem v c nez jen nast nit pt tis c let djin C ny byl vyj den m toho ze C na je vysplou civilizac kter z d sv opr vnn a zaslouzen m sto v glob ln hierarchii. Pochybovat se nedalo ani nad symbolikou z br prezidenta Bushe kdyz zvesela m val ze sv ho m sta na tribun ch zat mco c nsk prezident Chu in-tchao sedl za c msi co pipom nalo sp s trn. Jen tzko si lze pedstavit ze by c nsk vl da posedl kazdou drobnost diplomatick ho protokolu takto kiklav obr zek propadu Ameriky vci si stedu j z dluz 1 4 bilionu dolar nezinscenovala. A jen tzko si lze pedstavit ze by takov to vz jemn postaven pijal Franklin Roosevelt ci Ronald Reagan. Ve chv li kdy Bush m val z ochoz podnikalo Rusko invazi do Gruzie nejblizs ho spojence Ameriky na Kavkaze. Rusk poselstv ostatn m zem m v nkdejs m sovtsk m svt kter t hnou k Z padu bylo jasn : Amerika v s ochr nit nedok ze. Hroziv je ze Rusov zejm mli pravdu. Jednak je pro Ameriku tzk nasazovat s ly ve svt kvli st vaj c mu zabednut v Ir ku jednak se zkombinovalo americk narstaj c zadluzen konflikty s p teli i nep teli neexistence zeteln strategie pro mn c se casy a zd nliv neschopnost politick ho syst mu USA zac t jednat tak aby se tyto pot ze vyesily a v sledkem je promna Ameriky v upachtn ho obra. Strasliv velk v zvy Svt je dnes od r nu pes D rf r a Zimbabwe az po Gruzii svdkem dsledk ras c ho postamerick ho svta a nejde vbec o hezkou pod vanou. Pestoze si vsichni cen me vzestupu nov ch mocnost jako je C na a Indie teprve se uvid zda se tyto zem stanou natolik vl dn mi velmocemi jakou byla v posledn m plstolet navzdory vsem sv m chyb m Amerika. Do Afriky se vrac neokolonialismus glob ln projekt lidsk ch pr v je na stupu a svtov syst m obchodu siln ztr c na sv otevenosti. Brut ln dikt toi unikaj bez trestu protoze jejich z jmy chr n velmoci s zej c na jejich p rodn zdroje. Zvr tit tento trend nen jen v z jmu Spojen ch st t n brz v z jmu svta. M -li k tomu doj t American mus rozpoznat a vyesit velk v zvy jimz USA cel picemz je teba zac t odspoda. Dlezit mi kroky v tomto smru by bylo napravit americkou strukturu financov n pedvolebn ch kampan ozivit nesm rn nerovnou a casto skom raj c americkou soustavu skolstv vybudovat syst m pisthovalectv kter prostednictv m rychl cesty k americk mu obcanstv aktivn pit hne nejtalentovanjs lidi z cel ho svta a vytvoit n rodn energetickou politiku kter pivede USA mnohem rychleji k energetick nez vislosti. Amerika totiz mus b t v zen m partnerem aby dok zala povzbudit mocnosti na vzestupu jako je Indie a C na k peb r n konstruktivnjs role v mezin rodn ch z lezitostech. Svt jest na postamerickou ru nen pipraven zem jako C na a Indie mus hr t mnohem vts lohu pi posilov n st vaj c ch instituc svtov ho m ru a kde to bude zapoteb pi budov n nov ch kter dok zou po cel m svt prosazovat pozitivn agendu bezpecnosti dstojnosti pr v a prosperity. Svtov spolecenstv takhle daleko jest nen a nez tam dospje svt bude potebovat nov typ americk ho l dra l dra schopn ho podn tit Americany k n prav vlastn ch probl m a ke spolupr ci s partnery po cel m svt na prosazov n spolecn ho programu kter bude tak sml a progresivn jako d jenz se ped sedes ti lety zrodil z popela druh svtov v lky. Autor je viceprezidentem Asijsk spolecnosti a b val m clenem N rodn bezpecnostn rady za prezidenta Billa Clintona. Project Syndicate 2008 pelozil David Daduc titulek a mezititulky jsou redakcn nepatrn redakcn zkr ceno. J Jamie F. Metzl Foto: AP Mark Baker Sp c c nsk drak se probudil a je pipraven vyrazit C lem pod van pi zahajovac m ceremoni lu bylo pekonat historick pokoen C ny Z padem a ohl sit novou kapitolu. Nastupuje nov dynastie Tchang Visacha N. Desaiov sm ho srpna 2008 svt s zasem pihl zel ohromuj c pod van bhem slavnostn ho zah jen olympijsk ch her v Pekingu. Vidli jsme elektronick rozv jen c nsk ch svitk pln ch slavn ch historick ch symbol a nech vali se hypnotizovat tanecn ky vytv ej c mi harmonii" vlastn mi tly kter pouz vali jako sttce namocen v inkoustu. 2008 student bojov ch umn s mechanickou pesnost prov dlo tis ce let star pohyby zat mco l taj c nebesan a cv laj c nosic olympijsk ho ohn navodili pocit nebesk ho p bytku na Zemi. Jedna doba kdy C na oslovala u sv ho prahu svt uz existovala: ra dynastie Tchang (618 907). Ta casto b v pokl d na za vpravd zlat vk C ny tehdy tato zem skutecn byla s stedu um stnou v centru vsehom ra. Jej hlavn msto Cchang-an (novodob Si-an) bylo metropol svtov rovn sj zdli se sem n vstvn ci z cel ho svta a nech vali se oslovat jeho bohatstv m kr sou a moc . Jeho c saov pouz vali st bro z Persie sklo z Evropy drahokamy ze Stedn Asie a zlat n cin z Indie. Oteven sebevdom a kosmopolitn C na se nenucen st kala s okoln m svtem pej mala nov myslenky a s ila do okol vlastn dmysln v tvory. Nen divu ze c nst ucenci nkdy hovo o dnesn e C ny jako o nov dynastii Tchang. Kdyz bylo C n v roce 2001 pidleno poadatelstv olympijsk ch her ofici ln tiskov agentura Nov C na to oznacila za miln k v s l c m mezin rodn m postaven C ny a historickou ud lost ve velk renesanci c nsk ho n roda". Sedm O let c nst pedstavitel a umlci ne navn pracovali na tom aby z tohoto snu o renesanci" ucinili blystivou realitu a v sledek pedcil vesker ocek v n . Jak bychom vsak mli ch pat sirs dsledky zahajovac ho ceremoni lu a to jak pro C nu tak i pro vnjs svt Umn kultura a moc Nejprve dobr zpr va. V souladu se soucasn m sil m C ny prezentovat svou jemnou str nku" navodil zahajovac ceremoni l pedstavu historick avsak dynamick kultury v pln m rozkvtu. Krom p tomnosti nkolika voj k Dva texty jedno t ma Co to znamen Tento v kend skonc pekingsk olympi da. Dva p tomn texty zahranicn ch autor se odpichuj od slavnostn ho zah jen t to akce a ptaj se jak je symbolick v znam C nou uspo dan ho podniku kter zdaleka neml jen sportovn dimenzi na rozd l teba od letn ch olympi d v Atlant v Sydney ci v At n ch. Lidov osvobozeneck arm dy byste se museli velmi snazit abyste nasli jak koliv viditeln dkazy o vl dnouc m komunistick m rezimu nebo jeho zakladateli Mao Ce-tungovi. Nem n v znamn bylo vykreslen C ny jako rod c ho se vdce nov ho mezin rodn ho kulturn ho uspo d n . Stadion Ptac hn zdo" je v tvorem nadn rodn ho t mu architekt Herzog & de Meuron v nmz se objevuj n vrhy vizu ln ho umlce Aj Wej-weje. Mnoho umlc kte se pod leli na tvorb pod van nap klad specialista na ohostroje Cchaj Kuo-cchiang tanecn hvzda Sen Wej a skladatel Tchan Tun si z skalo sl vu pedevs m na Z pad. Dokonce i Cang I-mou hlavn impres rio t to ud losti se proslavil na Z pad sv mi ran mi filmy zachycuj c mi tzk zivot mlad modern C ny. C nst pedstavitel se ocividn rozhodli ze tito v diaspoe zij c mil ckov mezin rodn umleck sc ny by nyn mli b t pokl d ni za vlastn dti C ny. Schopnost tchto umlc pemosovat tradice V chodu a Z padu a vytv et nov prostor pro kreativitu kter dok ze pesahovat kulturn specifika minulosti ve prospch nov sm sen budoucnosti lze p mo spojit s glob ln mi aspiracemi samotn C ny. Podobn jako umlci a jejich umn tak by se i cel zem mohla povzn st nad rozpolcenost mezi star m a nov m mezi minulost a p tomnost i tradicn m a modern m a zac t kolem sebe s it obraz odpov daj c nas globalizuj c se dob. Nen z dn m pekvapen m ze se c nsk veden usilovn snazilo vyhnout jak koliv nar zce na posledn dv stalet poznamenan bojem a pon zen m p padn na svou problematickou politickou agendu a ozehav obchodn spory. Soucasn by se dalo ci ze c lem pod van pi zahajovac m ceremoni lu bylo pekonat historick pokoen C ny Z padem a ohl sit novou kapitolu. Sp c drak" jak C nu poc tkem devaten ct ho stolet oznacil Napoleon se jiz zcela probudil a je pipraven vyrazit do nov ho svta. A stejn jako za dynastie Tchang st ly i nyn v centru dn umn a kultura kter odr zely hospod skou zdatnost a politickou moc zem. Co prav star b sn k Extravagantn pod van vsak po sob zanechala i petrv vaj c pochybnosti. Proc takov sil dok zat svtu ze toto mus b t nejleps olympi da v historii (C nsk ady dokonce nal haly na Mezin rodn olympijsk v bor aby pr v tuto vc pi zakoncen her prohl sil.) Podle nkter ch lid naznacuje tato snaha urcitou nejistotu. Za zm nku rovnz stoj ze zat mco Mao byl na slavnostn m zah jen n padn nep tomen jeho komunistick odkaz byl v jemn ch form ch patrn . Ne prosn draz na harmonickou" p tomnost velk ch skupin cinkuj c ch nenechal z dn prostor pro individu ln hlasy (dokonce ani mlad zpvacka Lin Miao-kche jak uz dnes v me nezp vala vlastn m hlasem). Paradoxem je ze zat mco mlads C an (produkty c nsk politiky jednoho d tte) jsou posedl osobn mi stylistick mi v povmi drama zahajovac ho ceremoni lu se skl dalo z kolektivn ho vyj den ve sluzb ch st tu. C nst intelektu lov si byli tohoto napt mezi individu ln tvoivost a kolektivn vl odjakziva vdomi. Jak nov C na vyv z tyto dv protichdn poteby Kdyz se zam sl me nad potenci ln m n stupem nov dynastie Tchang v C n mli bychom m t na pamti poselstv star ho b sn ka z dynastie Tchang Paj -i (772 846): Zasl n jako dar z Annamu cerven kakadu. Barvou podoben kvtu broskvon hovo ec lid . Lec provedli mu co se dl vzdy znal m a v mluvn m. Vzali klec s m zemi pevn mi a uvnit ho umlceli. Autorka je prezidentkou Asijsk spolecnosti v ce o t to instituci: http://www.asiasociety.org Project Syndicate 2008 pelozil Ji Koblka titulek podtitulek a mezititulky jsou redakcn kav rna recenze DNES sobota 23. srpna 2008 www.idnes.cz/kavarna D8 Fascinuj c v pravy sumavsk Zdenk Roucka zavrsil monument ln trilogii sestavenou z dokument rn ch fotografi Sumavy Vladim r Just Poezie Hermor Lilia Noc srpnov St lice srs azur sirok jako nikdy v sniv per v se cvrcek tmy horkem nap j . M t srdce dost hlubok pro vsechna souhvzd pak mozno petrvati pranoc vesm ru. Kdybych byl Jedin ve vesm ru rozlehl duchov tvar a az za soustavy m mr kotn nitro vl lo by: dosti bude-li obsahem m m rozeven ticho hvzd. P lzesk publicista dokumentarista a sbratel Zdenk Roucka vydal adu fotografick ch knih ukazuj c ch casto z pekvapiv ho hlu nezn m nebo vytsovan tuzemsk podoby minulosti. Nejprve to byly svazky American a z padn Cechy (2000) Plze pod h kov m k zem (2001) Skonceno a podeps no. Drama Prazsk ho povst n (2003). N sledovaly publikace Tenkr t na Sumav (2004) a Pedv lecnou Sumavou (2006). Nyn k nim pibyl titul Sumavou Karla Klostermanna. O knize Sumavou Karla Klostermanna Zdenk Roucka. Obrazy 1875 1914. V br fotografi texty DTP zpracov n a renovace sn mk: Zdenk Roucka grafick prava Pavel Fal tek a Z. Roucka vydalo ZR+T Plze 2008 248 stran n klad neuveden doporucen cena 549 korun. Sumavu. Tedy obdivuje se pesn tomu ped c m pr v Klostermann a po nm jest mnohem intenzivnji Josef V chal podvdom prchal a ped c m vdom varoval. Ac Klostermann neznal pojmy ekologie" ci ochrana p rodn ch proces" jako jeden z prvn ch vyslovil starost o zachov n sumavsk ho statu quo: Bh dal les dal slatiny aby vlhko po cel rok se udrzovalo... Clovk se Prozetelnosti do emesla m chati nem ... Zetl ten zetl onen jeden po druh m padne na jeho m sto jin postoup a zmohutn ... Dokud celou vc clovk lesu samotn mu ponech v nic lesu se nestane. Co les ztrat zase si vynahrad ..." (Ze svta lesn ch samot). Tyto geni ln pedv dav dky mohly by bez jedin ho skrtu figurovat v preambuli kter hokoli n rodn ho parku na svt vcetn toho dnesn ho sumavsk ho. Proto dovol vat se Klostermanna (ale i Schwarzenberg kte mli odvahu jako protiklad hospod sk ho vyuzit na Boub n vytvoit pralesn rezervaci) coby spojence dnesn ch krovcov ch" a jin ch kampan bylo by zpozdil a nehistorick . ( Od Schwarzenberg by se dnesn lesn hospod i mli ucit nechat devo po krovci v lese znamenalo zavrazdit les " k Roucka nastst mimo knihu v novinov m rozhovoru). Trochu ubrat slov Zpt ke knize. Urcit v hrady lze u n m t ke koment m. Roucka k nim zjevn prostudoval nepebern odborn literatury skoda vsak ze u sn mk jmenovit neuv d jejich autory ci zdroje stejn jako soucasn m stn n zvy (Tuset Stozec Kunzvart Str zn atd). Nkdy autor zahlt v klad zav dj c mi podrobnostmi. Nap klad k z bru n draz v Susici uv d nezn mo proc ze zast vka Horazovice-Babiny lezela na trati z Cesk ch Budjovic" na stran 77 nekriticky podl h dobov tendencn mu v kladu n rodnostn tenice v Kaspersk ch Hor ch kter psob az jako nechtn parodie: Rvacky mly zrann i n hodnou ob nmeck ho hostinsk ho Haase kter se pi pokusu odzbrojit cetn ka v zn poranil bod kem." Roucka se ovsem pr vem skl n ped dnes uz nepedstaviteln n rocnou prac ped obmi a dmyslem tch kdo vybudovali na svou dobu technick z zraky (zeleznicn tunel pod Spic kem tra na 1 000 m n/m vysokou Kubovu Hu aj.). A tak ci onak p roda i lid domorodci i turist tradice i modernita prost venkovan i Schwarzenbergov (pr vem zdrazuje Roucka v brem sn mk i koment jejich nepominuteln z sluhy na rozvoji zaostal oblasti) toto vsechno dohromady byl Klostermannv svt. Ten spisovatele zrodil i determinoval z nho cerpal materi l pro celozivotn sumavskou rapsodii. A recenzovan kniha do tohoto autentick ho svta nab z v let vpravd fascinuj c . Autor je teatrolog a publicista Ms c Byl hlubok a matn ms c jenz chvjn plynul v cistern ch kdyz slab bezejmenn v tr lyrami korun kradmo t h. Sel nkdo pl n v cern vod Z mou zel hasnout sinav... Snad vzpomenete si na ten vecer... Ach kdy... A v kter d lav... O autorovi Hermor Lilia (1880-1932) Poloz hadn postava cesk poezie. Vlastn m jm nem se tento autor cty b snick ch sb rek dky (1917) Vecery (1924) Mysterion (1927) St ny (1931) jmenoval Frantisek B bl pracoval ve St tn m statistick m adu pekl dal z anglictiny a francouzstiny. Vyd n sb rek si financoval s m kdo se pod pseudonymem Lilia skr v nevdl t m nikdo ani nakladatel Jaroslav Snajdr ne. V bor z poezie tohoto autora edicn pipravil a doslov napsal Rudolf Matys svazek nazvan Osaml chodec vydalo prazsk nakladatelstv dybbuk Jan Savrda. (jch) Co oko n hle vyloupne Roucka v sumavsk ch" knih ch jde proti proudu casu: zat mco pedesl d ly zachycuj nejprve tic t a pak dvac t l ta nejnovjs publikace cerp z obdob 1875 1914. Vtsina sn mk z pedminul ho stolet poch z z muze a archiv protoze jsme v obdob kdy pohlednice z kladn fotografick zdroj s n mz si starou Sumavu spojujeme bu jest neexistovaly nebo nebyly zdaleka tak cast jako pozdji. Svou posledn publikac Roucka zavrsuje monument ln sumavsk triptych jenz jak v casov m hrnu (1875 1939) tak ve sv dokument rn estetick i technick kvalit u n s nem obdoby. Listovat proch zet se a laskat se s Rouckovou Sumavou je pozitek zvl stn ho druhu: velk cernob l sn mky jsou vesms n dhern jasn s pekvapiv v mluvn mi detaily mnohem zetelnjs mi nez v obdobn ch publikac ch zalozen ch na souborech star ch pohlednic (V clav Star : Star Sumava Honza a Blanka Reichardtovi: Star Sumava Pl n a Povyd atd.). Ten cinek ani tak netkv ve v bru a objevnosti z br nebo adu stars ch fotografi lze nal zt nap klad v prvodc ch poc naje ivn cov m prvodcem po Sumav (1878) a konce cesko-nmeckou Sumavou bez hranice (2005) anebo v Maresov a Sedl ckov Soupisu pam tek historick ch a umleck ch (1913) ci v ned vn ch Miks ckov ch z sluzn ch souborech Zmizel ch Sudet. Ono kouzlo Milovn k lovu a les Adolf kn ze ze Schwarzenbergu a v voda krumlovsk na sn mku exponovan m kolem roku 1890 vlevo manzelka Ida uprosted dcera Terezie. Foto: Kniha Sumavou Karla Klostermanna vyvr pedevs m z preciznosti a komplexnosti Rouckova digit ln ho grafick ho i textov ho zpracov n . Pozitek z cetby a prohl zen umozuje uz atypick form t Rouckov ch sumavsk ch knih (30 x 23 cm). Sn mky vypluj zhusta celou str nku. D ky tomu v dosud nev dan plasticit uz me nakroucen vousy kradm nejist ci naopak sebevdom pohledy takka naivn ochotnickou mimiku a gestiku (ruce v bok ruce pysn ci naaranzovan spoc vaj c na loveck zbrani na pracovn m n stroji ci v robku) vn m me detaily uniforem kroj sak kravat a klobouk. Nem n cenn detaily vyloupne nase oko z krajinn ch sceneri z vesnick ch mstsk ch i sakr ln ch staveb a samozejm ze zbytk divok i postupn regulovan p rody zejm na pak a to je pro Roucku typick z civilizacn ch z sah do krajiny. A vsimneme si rovnz ze t m nikoho a jiz v parn m l t nebo v zim a jiz na stavb v lese nebo pi rekreaci fotoapar t nezastihl bez klobouku a bez saka p nov jsou vtsinou i s kravatou a to i na nep stupn ch skal ch a vrcholc ch hor... Ze vsech tch naaranzovan ch postoj dojemn ch protagonist vyzauje dnes krom mil ho eknme cimrmanovsk ho trapna i jak si z vidn hodn d vno ztracen stavovsk c. k. dstojnost a hrdost na cech a pr ci pop pad rodinu. Vyzauje nejen z aristokracie a z majitel skl sk ch hut n brz i z anonymn ch hasic ostrostelc dln ch stavebn ch a lesn ch inzen r str zn k lesn ch stavebn ch ci zeleznicn ch dln k rev rn k myslivc ci skl . Spisovatel pedv dav Roucka se jako sbratel i autor textov ch koment obdivuje nejen tvrd pr ci horal deva skl a chalupn k na pohled stejn drsn ch jako okoln p roda. Tento obdiv pat c i jejich zen m pln a beze zbytku sd l se spisovatelem Karlem Klostermannem (1848 1923). Roucka se vsak a tady uz se dotycn mu spisovateli ponkud vzdaluje nepokryt obdivuje i vp du masov turistick tzebn ci zeleznicn industrie na panenskou" Na www.idnes.cz/kavarna najdete mimo jin : n S rpen '68. ada materi l k 40. v roc okupace Ceskoslovenska. n Hladov a ponizovan . Pedsedkyn Obce pekladatel reaguje na text Petra Fantyse o trapn n zk ch honor ch kter pob raj pekladatel beletrie. n P rstky do Kulturn sedmy. Do ankety nov pispli nap klad Olga Sommerov a far Zbigniew Czendlik. Knihovna Historie Filozofie Liter rn kritika Casopis Hitlerova olympi da Anton Rippon U p lezitosti olympi dy v Pekingu byly nejednou vzpomenuty hry v hitlerovsk m Berl n. Nmecko se tenkr t v z jmu propagandy na p r t dn tv ilo mile i na Zidy. Britsk novin a spisovatel se specializac na djiny sportu Anton Rippon mj. autor knih o britsk ch fotbalov ch t mech Arsenalu ci Aston Ville publikoval pr ci o OH v Berl n pedloni kdy uplynulo 70 let od jej ho kon n . Po roce 1936 se navzdy zmnila podstata mezin rodn ho sportovn ho dn jiz nikdy nebude mozno s spchem tvrdit ze sport a politiku je mozn oddlit " p se Rippon. Na k d vytistn kniha je bohat ilustrovan dobov mi fotografiemi. Pelozil Jaroslav Hrbek. BB/art Praha 2008 248 stran n klad neuveden doporucen cena 399 korun. Covitosti Willard Van Orman Quine S t mto obcasn filozofick m slovn kem" zazil americk logik a filozof jazyka a vdy Quine (1908 2000) slusn cten sk spch tedy na ten druh literatury j z tato pr ce je. V tiaosmdes ti abecedn uspo dan ch heslech Quine vysvtluje pojmy jak z filozofie (zejm na z t jez mu profesn byla nejblizs ) tak obecn kulturn nap klad svoboda svobodn vle univerz ln knihovna. V klad je vzdy elegantn nikdy vsak podb ziv autor nev h vyuz vat i jazyka matematiky potebuje-li to. Jde o tet do cestiny pelozenou Quineovu knihu nejprve vysel svazek Hled n pravdy (1994) pak Od stimulu k vd (2002). Filozof navst vil jak meziv lecn Ceskoslovensko tak polistopadov Cesko. Pelozil Ji Fiala Mlad fronta Praha 2008 264 stran n klad neuveden doporucen cena 349 korun. Putov n pomez m Viktor Slajchrt Nakladatelstv Protis otevelo novou edici Kritiky a eseje kter bude pin set v bory z text tuzemsk ch liter rn ch recenzent a kritik. Pro zac tek vysly soubzn dva svazky ten s c slem 1 n lez Vladim ru Novotn mu (1946) jmenuje se Ta nase postmoderna cesk ... a nese podtitul Kritick vizitky liter rn soucasnosti. Druh svazek s podtitulem Liter rn reflexe 1992 2007 obsahuje texty dlouholet ho redaktora t den ku Respekt pedt m redaktora MF DNES Viktora Slajchrta (1952). Editor edice Radim Kop c d le pipravuje v bory kup kladu Erika Gilka Iva Har ka ci Alese Hamana. K vyd n pipravil rozhovor s autorem nam sto doslovu vedl a edicn pozn mku a medailon autora napsal Radim Kop c. Protis Praha 2008 276 stran n klad neuveden doporucen cena 230 korun. Analogon c. 54 Kazd c slo ci p padn dvojc slo Analogonu casopisu pro surrealismus psychoanal zu antropologii a p cn vdy" akcentuje urcit t ma u c sla 54 je to fetisismus. Vtsina teoretick ch a esejist ch p spvk k fetisismu poch z ze zahranicn ch zdroj (texty mj. Williama Pietze Raymonda Roussela Davida Graebera nebo proslul ho filozofa Jeana Baudrillarda). Za jmenovitou zm nku urcit stoj p spvek Itala Giuseppe Dierny Fetisismus fetisist a jin pouz v n tla (zvl s zensk ho) se zvl stn pozornost k filmm spanlsk ho rezis rsk ho m ga Luise Buuela. C slo uzav raj ryvky z knihy Bohuslava Brouka z roku 1947 Lid a vci. Vyd v Sdruzen Analogonu Praha s fredaktor Frantisek Dryje 160 stram cena ve voln m prodeji 129 korun. (jch)

INFO HASH : 1a60de9ef706beab163be6003cc782e89b6e622e

Download now

File Size: 3.8 mb