Download francie-2009-04-01.pdf

Contents : SOUHRNN TERITORI LN INFORMACE Francie Souhrnn teritori ln informace Francie Zpracov no a aktualizov no zastupitelsk m adem CR v Pa zi ke dni 09.10.2012 Seznam kapitol souhrnn teritori ln informace: 1. Z kladn informace o teritoriu 2. Vnitropolitick charakteristika 3. Zahranicn-politick orientace 4. Ekonomick charakteristika zem 5. Financn a daov sektor 6. Zahranicn obchod zem 7. Obchodn a ekonomick spolupr ce s CR 8. Z kladn podm nky pro uplatnn cesk ho zboz na trhu 9. Investicn klima 10. Ocek van v voj v teritoriu 1/118 Zastupitelsk ad Pa z (Francie) SOUHRNN TERITORI LN INFORMACE Francie 1. Z kladn informace o teritoriu 1.1. Ofici ln n zev st tu Francouzsk republika (R publique fran aise). 1.2. Rozloha Kontinent ln Francie se rozkl d na 551 602 km . Vcetn z mosk ch departement a zem pak Francie 2 m 675 417 km . 2 1.3. Pocet obyvatel hustota na km pod l ekonomicky cinn ho obyvatelstva Pocet obyvatel Francie vcetn z mosk ch zem dos hl podle odhad INSEE (FR statistick ad) k 1.1.2011 65 03 milion obyvatel coz ji ad na 21. m sto ve svt. Hustota obyvatel je 114 44 2 obyvatele/km . Pocet obyvatel vzrostl v roce 2010 o 358 000. Rocn p rstek byl v roce 2010 0 55%. Podle statistik Eurostatu bylo ekonomicky aktivn ch v roce 2009 28 458 7 tis c Francouz z toho 14 886 3 muz a 13 572 1 zen. Tento pocet ad Francii na tet m sto v EU po Nmecku a Velk Brit nii. Pod l ekonomicky aktivn ch muz cinil 75 2 % u zen pak 66 3 %. Celkov je pod l ekonomiky aktivn ch Francouz 70 7 %. 1.4. Prmrn rocn p rstek obyvatelstva a jeho demografick slozen Rocn p rstek obyvatelstva Francie pat v posledn ch letech k nejvyss m v Evrop. V roce 2010 se jednalo vcetn z mosk ch departement podle odhad INSEE o cist p rstek 358 000 obyvatel. Francie- porodnost 2010 pocet narozen prmrn vk matky Pocet dt narozen ch mimo manzelstv (v %) Zdroj: INSEE pedbzn data za rok 2010 Pirozen p rstek Francie cin 283 000 osob migracn saldo je + 75 000 osob. Pocet nov narozen ch dt je tak t m 4x vyss nez pocet imigrant. Ve vtsin EU 15 je tomu naopak. Mezi faktory podporuj c tento pozitivn v voj mzeme poc tat zejm na aktivn politiku na podporu rodiny matesk skoly pij maj c dti jiz od dvou let spolecensky neutr ln postoj k dtem narozen m mimo manzelstv (54 8% v roce 2010) a relativn pozitivn vn m n pracuj c ch matek Zhruba 76% populace bydl ve mstech a mstsk ch z n ch picemz d le pokracuje "vylidov n " venkova. V letech 1960 1999 zaznamenalo bytek populace 15 zemdlsk ch departement picemz v extr mn m p pad Creuse se jednalo o odliv 24% populace. Hlavn msto Pa z m v soucasnosti 2 233 000 obyvatel pa zsk aglomerace c t 11 836 000 mili nu obyvatel a je tak 23. nejvts aglomerac na svt a druhou v Evrop (po Lond n). Zdroj: INSEE www.paris.fr 828 000 30 54 8 2/118 Zastupitelsk ad Pa z (Francie) SOUHRNN TERITORI LN INFORMACE Francie 1.5. N rodnostn slozen Francie je 6. zem na svt s nejvts m poctem imigrant. V r mci Evropsk unie se ad na druh m sto po Nmecku. Odhaduje se ze v roce 2010 zilo na zem Francie 6 7 milion imigrant. Celkov imigranti pedstavuj zhruba 11% obyvatelstva Nejvts pocet imigrant poch z z Afriky (41 4%) zejm na z Alz rska (12.9%) a Maroka (12 3%) a z Evropsk ch zem (38 9%). Podle francouzsk agentury pro imigraci (OFII) leg ln imigrace v roce 2010 stoupla o 10 6% za n rstem 188 780 osob stoj pedevs m vyss pocet zahranicn ch student (o 15 000 v ce nez pedesl rok). Bylo udleno 81 100 povolen k pobytu z titulu rodinn ch p slusn k (n rst 4%) 65 840 studentsk ch povolen (n rst 28 5%) 31 500 profesn ch povolen (stabiln v voj) a 10 340 povolen azylu (stabiln v voj). V voj poctu imigrant ze zem mimo Evropskou unii podle motiv imigrace: 2005 24 293 94 383 12 002 44 794 10 516 188 988 2006 24 780 98 770 9 078 46 160 10 661 189 449 2007 26 732 87 791 6 703 43 154 9 400 173 780 2008 32 897 86 770 7 647 50 280 8 889 186 483 2009 31 154 77 868 9 278 51 226 10 179 179 705 Ekonomick motiv Rodinn motiv Azyl Studium Jin Celkem 4. 7. 2007 schv lila francouzsk vl da n vrh z kona o imigraci integraci a azylu kter upravuje podm nky pro z sk n dlouhodob ho pobytu pro rodinn p slusn ky leg ln ch pisthovalc. Z kon stanovuje c le francouzsk imigracn politiky vcetn kvantitativn ch ukazatel pozadovan ch v sledk. Jedn m z c l je 50% pod l ekonomick ch imigrant na celkov m poctu udlen ch dlouhodob ch pobyt (7 %. v r. 2006). Z kon upravuje podm nky pro udlov n dlouhodob ho pobytu pro rodinn p slusn ky leg ln ch imigrant. V z jmu leps integrace do francouzsk spolecnosti je pijet rodinn ch p slusn k podm nno znalost francouzstiny a hodnot Francouzsk republiky". Pokud francouzsk ady v zemi pvodu usoud ze zadatel o dlouhodob pobyt ve Francii (vcetn manzel/manzelek francouzsk ch obcan) nem dostatecn znalosti francouzstiny a francouzsk ch hodnot zadatel mus podstoupit dvoums cn kurs v zemi pvodu. Leg ln pisthovalec kter z d o pisthovaleck v za pro sv rodinn p slusn ky kte zstali v zemi pvodu mus prok zat dostatecn financn prostedky na zaopaten cel rodiny. N klady se vypoc t vaj podle poctu clen rodiny a jsou stanoveny v rozmez 1-1 2 v se minim ln mzdy. Rodice dt kte se takto leg ln pisthuj do Francie se nav c mus p semn zav zat ze zajist dobrou integraci" sv ch dt do francouzsk spolecnosti (Contrat d'accueil et d'int gration pour la famille) jinak soud mze rozhodnout ze p davky na d t bude v z jmu d tte spravovat tet osoba. Dobrou integrac se zde rozum pedevs m skoln doch zka. Rodice mus absolvovat kurs o pr vech a povinnostech rodic ve Francii" picemz draz bude kladen na rovnost mezi matkou a otcem z hlediska rodinn ho pr va. D le z kon tak upravuje pravidla pro z sk n obcanstv satkem. Cizinec mze z skat francouzsk obcanstv po 4 letech manzelstv a neperusen m pobytem na zem Francie po dobu t let. Pro podporu ekonomick imigrace z kon zav d kartu Kompetence a talent" opravuj c k t let mu pobytu cizince kter je zpsobil se v znamn a trvale pod let sv mi schopnostmi a talentem na rozvoji francouzsk ekonomiky nebo ekonomiky zem ze kter poch z ." Z kon byl pozdji doplnn z kony z 24. cervence 2006 kter upravuje imigracn politiky v souladu s potebami francouzsk ekonomiky a z konem z 20. listopadu 2007 kter d le pozmuje Z kon k vstupu a pobytu cizinc a pr va na azyl (Code de l entr e et du s jour des trangers et du droit d asile). 14. dubna 2011 schv lil Sen t n vrh z kona o imigraci integraci a francouzsk n rodnosti. Z kon je zamen na boj s neleg ln m pisthovalectv m a m mimo jin prodlouzit lhtu zadrzen imigrant ze 32 na 45 dn . Francie nicm n zst v jednou ze zem EU s nejkrats lhtou zadrzen . Z kon d le umozn vytvoen docasn ch z n pro imigranty kte pestoup hranice mimo hranicn pechody. Z mrem soucasn ho ministra vnitra Claude Gu anta je omezit leg ln imigraci o 20 000 osob rocn. Leg ln migrace je c lena poprv od Sarkozyho kampan v roce 2007. Ministr vnitra chce sn zit 3/118 Zastupitelsk ad Pa z (Francie) SOUHRNN TERITORI LN INFORMACE Francie pocet pisthovalc kte p ch zej z titulu rodinn soudrznosti a kvli pracovn m p lezitostem z 200 000 na 180 000 osob za rok. V souvislosti s ned vn m rozhodnut m It lie udlit cca 20 000 pechodn ch povolen k pobytu imigrantm ze severn Afriky jejichz vtsina n sledn odesla do Francie se Francii podailo prosadit docasn obnoven hranicn ch kontrol uvnit Schengensk ho prostoru. Francie se ad mezi st ty EU s nejvyss m p livem neleg ln ch migrant. Spolu s ES IT GB a DE je c lovou destinac pro 80 % vsech migrant do EU. Dv tetiny migrant do Francie poch zej ze subsaharsk Afriky a ze zem Magrebu. Ofici ln odhady mluv o 200 000 -400 000 neleg ln ch migrant zij c ch na zem Francie. Od roku 2007 uz bylo vyhostno celkem 106 000 neleg ln ch imigrant bhem roku 2010 jich bylo 25 500 ( daj poch z z prosince 2010). Francie je tet zem na svt s nejvyss m poctem z dost o azyl po Spojen ch st tech a Kanad a prvn v Evrop. V roce 2010 OFPRA zaznamenala 52 478 z dost o azyl tedy n rst o 10% oproti minul mu roku. Za sv ho pedsednictv v Rad EU bhem podzimu 2008 Francie pedlozila Evropsk pakt pro migraci a azyl kter harmonizuje pravidla pro udlov n azylu na komunit rn rovni a zlepsuje spolupr ci v oblasti migrace. Pakt byl bhem FR PRES pijat vsemi clensk mi st ty EU. Zdroje: OFII OFPRA Ministerstvo spravedlnosti MIIINDS Ministerstvo vnitra Pro v ce informac se mzete obr tit na str nky agentury OFPRA kter je povena pij mat z soti o azyl a a posuzovat je. www.ofpra.gouv.fr 1.6. N bozensk slozen C rkev je od r. 1905 oddlena od st tu. Ofici ln statistika n bozenstv nen sledov na. Uv d me rozdlen podle dostupn ch statistik. N bozenstv deklarovan vyzn n katolick protestantsk zidovsk muslimsk bez vyzn n Zdroj: IFOP 1994 67% 3% 1% 2% 23% 2009 64% 3% 1% 4% 28% 1.7. edn jazyk a ostatn nejcastji pouz van jazyky edn m jazykem je francouzstina. Region ln jazyky jejichz pouzit je vsak siln teritori ln i funkcn omezen jsou bretonstina katal nstina baskictina a alsasstina. 1.8. Administrativn spr vn clenn zem hlavn msto a dals velk msta Francie je rozclenna na 26 region (z toho 22 v metropoli 4 z mosk ) regiony se dl na departementy. Departement je ve Francii 100 z toho 4 z mosk Martinique Guadeloupe R union a Francouzsk Guyana. Krom toho m Francie z mosk zem Mayotte Wallis a Futuna St. Pierre a 4/118 Zastupitelsk ad Pa z (Francie) SOUHRNN TERITORI LN INFORMACE Francie Miquelon Francouzsk Polyn sie Nov Kaledonie Saint-Martin Saint-Barth lemy a Francouzsk jizn a antarktick zem . Hlavn msto je Pa z dals velk mstsk aglomerace jsou Marseille Lyon Lille Bordeaux Toulouse Strasbourg Nice Toulon Nantes Grenoble Rennes. V beznu 2009 si v referendu obyvatel souostrov Mayotte odhlasovali administrativn pipojen k Francii. Od roku 2011 se tak Mayotte stane francouzsk m z mosk m okresem. 1.9. Penzn jednotka a jej clenn pouz v n jin ch mn Penzn jednotkou je spolecn mna pouz van v r mci Evropsk mnov unie - Euro kter je tak jedin m platidlem. 1.10. St tn sv tky obvykl pracovn a prodejn doba St tn sv tky: 1.1. 1.5. 8.5. 14.7. 11.11. 25.12. a d le pohybliv sv tky: Velikonocn pondl Boz hod svatodusn Nanebevstoupen Nanebevzet sv tek Vsech svat ch. Obvykl pracovn doba: 9 - 18 hodin s dels pauzou na obd. Velk kulturn zlom v pracovn dob pinesl 35ti hodinov pracovn t den zaveden od roku 2001. V soucasn dob je toto opaten siln kritizov no jak ze strany francouzsk ch podnikatel tak ze strany zahranicn ch investor (nap. 93% dot zan ch clen Americk obchodn komory vid 35 hodinov pracovn t den jako pek zku konkurenceschopnosti francouzsk ekonomiky zejm na v kontextu konkurencn ho tlaku ostatn ch zem ). Po roce 2001 doslo k poklesu p m ch zahranicn ch investic kter z c sti mohl b t zap cinn jak atent ty z 11. z 2001 tak zaveden m zkr cen pracovn doby. Zahranicn investice pestaly klesat az roku 2005. Po zvolen Nicolase Sarkozyho prezidentem Francie probhly velk zmny v oblasti pracovn doby. Z kon c. 2007-1223 ze dne 21. srpna 2007 ud v zmny v povolen ch pescasech. Pracovn doba st le trv 35 hodin t dn ale od 1. 10. 2007 lze se souhlasem zamstnance prodlouzit pescasy nad jejich st tem stanovenou dobu (220 hod/rok). Tyto dobrovoln pescasy jsou mzdov ocenny a nav c na n nen aplikov na da z p jmu FO. Francouzi r di vyuz vaj skoln ch pr zdnin (cast i bhem roku) a prodlouzen ch v kend (nejcastji bhem kvtna). Obvykl prodejn doba: 9 - 19 (20) hodin v pondl az sobotu v nkter ch velk ch supermarketech i v nedli. 1.11. M stn zvyklosti dlezit pro obchodn kontakty Pi snaze o vstup na francouzsk trh je teba poc tat se silnou konkurenc . Ve Francii dlouhodob psob m stn zahranicn i nadn rodn spolecnosti kter jiz zde maj vybudovan postaven a sv teritorium si velice tvrd br n . Tato situace ale nen pro cesk podniky vtsinou zvykl na n rocn nmeck trh situac nezn mou. Uspt vsak na francouzsk m trhu je v zva a pokud se v vozce rozhodne o tento trh usilovat mus ocek vat bh na dlouhou tra: b t pipraven k dlouh m osobn m jedn n m k pekon v n n rocn administrativy i prvk ochran stv . Na druhou stranu reference z francouzsk ho trhu jsou pr vem vizitkou houzevnatosti firmy a kvality jej ch v robk. Pestoze je francouzsk trh trhem z padoevropsk m tedy nasycen m t m ve vsech smrech maj cesk firmy sanci se zde prosadit. Je vsak teba nes zet pouze na nizs cenu v roby a zamit se i dals aspekty kter Francouzm dok z jak m pozitivn m v vojem cesk firmy za posledn l ta prosly. Jakmile je jiz jednou dosazeno dohody pistupuj Francouzi ke smluvn m z vazkm obvykle seri zn. Je vsak dobr kdyz je dohoda co nejpreciznji zachycena p semn protoze jinak maj francouzst partnei tendenci vracet se k bodm kter pod z minkou perfekcionismu zkous pizpsobit. P semn dohody ovlivuje dlouholet kultura psan ho pr va a postupn sedimentuj c administrativy. Vyjedn v n 5/118 Zastupitelsk ad Pa z (Francie)

INFO HASH : abe6aae66c944c2fa36e48ff354673151e7959cd

Download now

File Size: 986.1 kb